|
|
O Airince:
Airin Ze Srbovky:
 Plemeno: Maďarský ohař krátkosrstý - vizsla.
Přezdívky: Ajva, Ajvína, Ajra, Ajr, Pudla, Zrzín, Zrzička, Koza, Žižla, Pižla, Slůňátko,
Milice, Čampna, Ajrinkovic Pizdouška, Pípa, Pipaňa, Koza....
Airinčino motto: Všechno je moje...
Co mám ráda: jídlo, dlouhé vycházky, páníčky (trochu) Trua a Ferdu (ty moc), ráda lovím všechno, co se hýbe a moc ráda se dívám na televizi, úplně nejradši si hraju s ostatními psy.
Co nemusím: když mi někdo něco nechce dát - stejně je to
přece moje:-), mytí tlapek a nesnáším, když mám být sama doma...
O mně:
Narodila jsem se 28.7.2006 v Líbeznicích u Prahy mamince Fergi. Mám 11 sourozenců, které mám moc ráda, ale už jsem je dlouho neviděla.
Bylo mi necelých osm týdnů, když si pro mně přijeli nějací divní lidé. Od maminky se mi vůbec nechtělo a tak jsem aspoň zahrála divadlo se zraněnou nožkou (vždycky jsem byla skvělá herečka), bohužel, na to, že jsem byla odvezena od maminky to nemělo žádný vliv a ještě mi bylo vyhrožováno
nějakým veterinářem...Tudíž jsem usoudila, že bude asi lepší, když začnu nožku opět používat. Protože nejsem žádný troškař, tak jsem to hned v Praze rozjela ve velkém stylu. Páníčkové se tu totiž zastavili, aby vyzvedli své kamarády, no a já zatím stihla ukrást ze stolu koláč a vytvořit hned několik hromádek sloní velikosti. Po dobře vykonaném díle si každý správný pes zaslouží pořádný odpočinek a tak jsem spala až do Brna.
Když jsem přijeli domů, čekalo na mě překvápko - vyřítili se na nás mý skvělí psí kamarádí Fufík a Trua. Truhlíka mám moc ráda, protože necítí bolest je vhodný pro všechny hry typu "zakousnu tě", "sežeru ti ucho", "ukousnu ti nohu" a ty já moc ráda:-). Fufík už tak využitelný není, ale taky ho mám ráda.
Páníčkové si mě samozřejmě okamžitě zamilovali - vždyť jsem krásná, inteligentní a poslušná...No ono se to má asi tak...Oni mi řeknou
nějaký povel, moc mu nerozumím, tak sebou většinou plácnu a ono je to dobře - no neplácni sebou, když za to dostaneš něco dobrého. Ale nedělejte si iluze - zadarmo ani kuře nehrabe.
Jelikož jsem pizizubka, páníčkové mě nechali vykastrovat - prý aby mě ti dva
neotravovali, moc to neřeším, asi to na mě má zanechat nějaké následky - no
nevím, myslím, že praštěná jsem pořád stejně.
Prý se budu muset zabývat nějakým loveckým výcvikem. Teda už jsme vlastně začali - aportem, či co to je...Je to strašný opruz,
vůbec mě to nebaví. Ale uvidíme, třeba se to zlepší.
Jinak všem kdo si chtějí pořídit vizslu bych chtěla doporučit návštěvu mé pravidelně aktualizované rubriky "Život se
smečkou", která slouží jako inventář všech rozkousaných věcí, všech pokusů o zabití některého z páníčků atd...
Blbostem zdar - Vaše Airinka
 Páníčkové o Airince:
Airinka je naše zlato.
Je dokonale praštěná, takže se s ní člověk opravdu nenudí. Většinou je to
"milice" (jako od slova "milý" - druhý význam už si můžete bezpečně domyslet).
Když se někam přiřítí Airinka, je to jako by přišla velká voda. Je jí všude
plno. Co nepošlape, to strhne ocáskem a pokud by ani to nestačilo, tak to ulíže
k smrti. A proto ji máme mooooc rádi :-)
Rodokmen: ZDE
|
