|
|
16.2.2008 - Litovelské Pomoraví - Bílá Lhota - Mladeč a zpět - cca 13 km
Litovelské Pomoraví je CHKO, která se táhne od Olomouce až k Mohelnici, jak už z
názvu vyplývá, jedná se o pás lužních lesů situovaný kolem řeky Moravy a jejich
ramen. Ramena Moravy dodávají krajině jedinečný ráz a vytvářejí tak jakousi
vnitrozemskou říční deltu. Nejpozurohodnějšími biotopy lužních lesů jsou
periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši žábronožky a
listonozi.
Mokřadní část CHKO Litovelské Pomoraví do Ramsarského seznamu významných mokřad
a je jediným zachovalým biotopem tohoto druhu v celé ČR.
V severozápadní části oblasti se zvedá NPP Třesín, vápencový masiv, který svými
jeskyněmi a divokou přírodou kontrastuje s lučními a nivními společenstvy jižní
části CHKO.
Charakteristika trasy....
Pohodová trasa s mírným
převýšením, terén je nenáročný.
 Start:
Bílá Lhota - Co zde stojí za vidění?
V jarních a letních měsících
především Arboretum, kde najdete spoustu krásných a jedinečných
stromů...Arboretum bylo původně zámeckou zahradou, zámek stále stojí, leč jeho
interiéry jsou v duchu socialistického realismu přebudovány na kanceláře
obecního úřadu a ordinací lékařského střediska. Ani dnes se stav nepohnul k
lepšímu...Takže, bohužel, zámek nic moc.
NPP Třesín - A co dál?
Z Bílé Lhoty vyrazíme kolem
zámečku směr Měník, projdeme obcí a dojdeme k lesu, není to les
ledajaký ale NPP Třesín. Razíme po červené, je tu fakt nádherně, ale úplně
nejkrásnější je Třesín na jaře, kdy na bucích raší drobné lístečky a les je
doslova pokryt kobercem jarních kytek, brzy z jara tu najdeme sněženky, sasanky,
petrklíče, jaterníky, hrachory....no prostě krása. Na podzim je zase plný
spadaného pestrobarevného listí, které bezvadně šustí pod nohama a psíma
tlapkama. Les ale není to jediné, co tu uvidíme...Třesín je totiž vápencovým
masivem, takže mezi kupkami listí občas zakopneme o nějaký ten bezva balvan.
Mladečské jeskyně aneb
setkání s Homo Erectus :-)
 Mladečské
jeskyně vynikají poměrně bohatou krápníkovou výzdobou, ale hlavně jsou významným
archeologickým a paleontologickým nalezištěm. Archeologové tu našli v
zbytky kostry z nichž se později vyklubal prastarý Homo erectus, když budete
pozorní, může se stát, že objevíte například pazourkové hroty, úlomky pravěkých
nástrojů, prostě zbytky po hodně, hodně, hodně....dávném osídlení :-) A hlavně
kousek od jeskyní je bazva hospa, kterou panička vřele doporučuje :-) Od jeskyní
sejdeme dlážděnou cestou na mladečskou náves a vydáme se po modré, podél řeky
Moravy. Tuhle část trasy má naše juvenilní, rytířstvo a dávné doby milující
panička fakt ráda. A proč?
Čertův most, jeskyně
Podkova, Rytířská síň - pozůstatky lichtenštějnského romantického areálu
V 19. století se šlechtický
rod Lichtenštejnů rozhodl vybudovat na svém panství, tehdy velice moderní
romantický areál, na stavbě se podíleli stejní architekti jako v případě
Lednicko - Valtického areálu, který je dnes zapsán do seznamu památek UNESCO.
První stavbou, kterou míjíme je Čertův most...I když se pne mezi skalami, bez
zdánlivého smyslu, skvěle zapadá do krajiny a spolu s meandry nedaleké řeky
vytváří jedinečnou romantickou atmosféru...Pravda, nejlíp si to užijte v létě,
kdy smaragdovými listy stromů prosvítají sluneční paprsky a les šumí....Jediným
negativem letního Litovelského Pomoraví jsou mračna komárů a různých mušek,
které dokážou opravdu hodně znepříjemnit jinak bezva procházku. Další z řady
romantických "staveb" je jeskyně Podkova. Původně se jednalo o dvě samostatné
chodby, které byly na přání Lichtenštejnů spojeny. Jeskyně je taktéž
 významným
archeologickým nalezištěm, při průzkumu zde bylo objeveno množství kosterních
úlomků a zasypané pravěké ohniště. V
zimních měsících bývá jeskyně uzavřena kvůli ohroženým druhům netopýrů, kteří v
Podkově zimují. Významnou romantickou stavbou je pak Rytířská síň, jednalo se o
stavbu v antickém stylu, kterou Lichtenštejni používali jako "občerstvovnu" po
náročných honech. Stavba se ale na počátku 20. století zřítila a zbyl z ní pouze
jediný zachovalý sloup a patky sloupů ostatních. Pokud se chcete dostat až k
rytířské síni, připravte se na krátké prudší stoupání, ale určitě to stojí za
to.
 Řimické
vyvěračky - to nejlepší na konec :-)
Je to skupina čtyř krasových
pramenů. Jejich voda je velmi kvalitní, což se projevuje výskytem mnoha
živočišních bioindikátorů. Projdeme-li kolem vyvěraček, dostaneme se zpět k
základnímu rozcestníků za Měníkem a můžeme si vybrat, zda budeme dále pokračovat
po modré....My to pro tentokrát stočíme domů...A příště něco o Novozámeckých
loukách :-)
A co na to Smečka?
Smečka říká, že to byla
bezva prochajda...V lesích se vyskytuje mnoho zvěře, takže smečka si to fakticky
užila. Nejprve se na malou - delší chvíli vydal vlastní cestou Ferda a to už je
něco, protože Ferda většinou nezdrhá, chvili poté jsme slyšeli charakteristické
poštěkávaní - to zase Aira hnala zajíce směr Rytířská síň, zřejmě nám chtěla
připomenout k jakému účelu původně stavba sloužila a nakonec se nám ztratil i
Bertík, který nevypadal vůbec unaveně :-) Truhlík šel celou cestu na postroji,
tudíž neměl loveckou příležitost, paničce se ale pěkně pomstil, když ji
několikrát omotal amortizérem....To by bylo v pohodě, jenže on si pod ten
amortizér přimotal ostružinový šlahoun, který se paničce pěkně zaryl do noh....
|
